Obecně slovo mainstream je u hipsterů hodně oblíbené. Za hipstera můžeme označit mladého člověka s velkým zájmem o hudební kulturu milujícího převážně indie rock. Má rád nezávislé filmy, módu a vůbec vše, co je mediálně nezávislé, neotřelé a běžný člověk o tom nikdy neslyšel. Tato definice však naprosto neguje hlavní myšlenku hipster kultury, a to být odlišný a vymykat se normálu. Není tedy divu, že sami hipsteři označení hipster nesnášejí.
Být hipsterem znamená vytvářet vlastní styl, mluvit jazykem, který znamená ironii pro ostatní hipstery, ale mate vnější mainstreamový svět, což zapříčiňuje nesouhlas a kritiku ostatních.
Co spojuje subkulturu, je paradoxně její nechuť k hlavnímu proudu. Je zajímavá pouze tehdy, je-li utajená a okolní svět jí nerozumí. V momentě, kdy se však subkultura dostane do širšího povědomí, a tudíž je přístupná mainstreamu, ztrácí svůj smysl. Proto pokud je módní stylisté používají jako námět módních editoriálů, autentičnost hipsterů zaniká.
Jak tedy poznat hipstera?
Je těžké popsat vnější charakteristiky hipstera, protože tato subkultura není založena na specifických charakteristikách, ale na ponětí o stylu jako takovém. Jedná se spíš o soutěž, jak být co nejvíc odlišný, divný, nejvíc indie, nejvíc anti-mainstream, nejvíc osobitý a jedinečný.
Bohužel v moderní době každý pokus o jedinečnost často vede k opaku.
Zdroj:
Daniela | 24. září 2011 v 0:13 | 
http://unhappyhipsters.com/ - Hipsterský design interiérů a hodně zajímavé domky, pro mě jako pro studenta pozemního stavitelství docela sdrcová záležitost.